úterý 22. srpna 2017

Pletené šaty (KCCO18)

Konečně jsem dopletla šaty pro tu moji malou princezničku.
Vše začalo v květnu, když jsem si koupila mega klubíčko v Plzni na Kreativu v Jasu.
Bylo to klubíčko od Klubíčka snů.
Barva šeříková.
Trojnitka - 750 m.
No a tak jsem pletla a pletla až vznikly tuniko-svetro šaty.
Tady je výsledek.
 Krásné přechody jedné barvičky v další.


Z jednoho klubíčky  celé šaty.
Velikost cca 140 možná malinko větší.
Pleteno na jehlicích č.3
No a tady ten malí kousek mi zbyl.
Vřele doporučuji.
Plete se z této příze nádherně.
No a cácorka má z šatů velkou radost.

No a teď se vrhnu na další projekty, které do této doby stály a jak se znám, tak začnu i další a některé již rozpracované pozastavím, neb je nestíhám dokončit v čas a ta tak je přesunu na pozdější dobu - ale o tom zas jindy.


pátek 18. srpna 2017

Syslírna a zbytky na ponožky aneb pomaličku redukuji

Syslírna se mi opět malinko zmenšila o tyto klubíčka, která jsem věnovala neteři na její pletařské pokusy.
Babička jí chtěla původně koupit klubíčka nová, ale nakonec si vybrala u mě.
Mám jich docela dost - a tyto jsou hezká a jen pár jich je ze sekce párané.
Také jsem jí věnovala kruhové jehlice - jednu tlustší a jednu tenčí.
Na pletařské pokusy to stačí.
Budu muset nějak probrat syslírnu a dát do krabice zbytková klubíčka na takové ty holčičí pletařské pokusy.

No a co moje klubíčka na zbytkovky?
Tak ty v květnu vypadala takto:
a teď vypadají takto - o proti fotce výše přibila 2 poslední klubíčka sportiva coton, které jsem našla v syslírně a spousta klubíček již ubyla.
Opravdu jsem toho hodně zpracovala.
Na zbytkovky, které jsem upletla z kubíčke můžete kouknout zde, zde a zde.


No a co mi vlastně v syslírně na zbytkové ponožky zbylo?

Takže 6 klubíčke na 3 páry ponožek + miniklubíčka na zbytkové ponožky.
No a tyto budu kombinovat - ty už opravdu na celé ponožky nestačí.

Syslírna na ponožky zbytkovky se mi ale začne zase rozrůstat.
Zatím ji mám v igelitové tašce, ale budu si muset pořídit stylovou krabičku.
Už v tom opět lítám a začínám plést ponožky pro Ježíška.
Takže určitě budou další zbytkáče.
Miluji zbytkáče.
Mám ráda to překvapení, když nevím jak budou vypadat.
Vyberu barvičky a pletu a pletu až vypletu.
Je to relax.
Ponožky pak nosím doma já nebo děti nebo ten koho obdaruji.
No a jak jste na tom ze zbytky klubíček Vy?
Zpracováváte nebo Vám leží doma.


čtvrtek 17. srpna 2017

Nové látky nový projekt aneb pytlíky na Adventní kalendář

Tak jak už jsem v nějakém příspěvku psala, mám nové látky.
Kupovala jsem je někdy na jaře, ale až teď jsem se k nim dostala.

Látky jsou z obchůdků Látky Mráz - kupovány ve výprodeji.
Už nějaký ten rok dělám dětem adventní kalendář.
Viz zde.
No ale už nestačí.
Pytlíky jsou malé a loni se mi jeden ztratil a jeden děti nastříhli.
Už loni jsem přemýšlela, že uháčkuji nebo ušiji nové,
ale nějak jsem se k tomu nedostala až letos.
Látku jsem koupila s předstihem a už v červenci jsem myslela, že se do výroby pytlíku pustím.
Plány mi ale zkřížila služební cesta.
Tak došlo na výrobu tento nebo vlastně již minulý týden.

V neděli večer jsem nastříhala,
v pondělí odpoledne nebo spíš večer jsem obroubila a vyžehlila,
v úterý jsem ušila všech 48 pytlíku (uf už nikdy více)
no a včera - tedy ve středu - jsem nafotila.
 
No a co z těchto krásných látek vzniklo?
No přeci těchto 48 pytlíku.
24 červených z ptáčky pro Cácorku
a 24 modrých z medvídkem pro Myšáka
 




Někdo si může říkat, že je na výrobu moc brzy, ale pro mě né.
Děti jsou na prázdninách u babičky a tak já mohla nerušeně šít.
Až budou děti doma, tak na to nebudu mít čas - tedy čas by byl, ale zase nechci, aby to děti viděli.
No a šít od 22 hod někdy do půlnoci se mi opravdu nechce.
Takže na Advent jsem připravená.
Teď ještě vyrobit všechny dárky pro Ježíška, kterých je letos zase opravdu hodně.
A už teď vím, že vše nestihu.
Takže 2 dárky nejspíš přesunu na další rok.
Škoda.



středa 16. srpna 2017

Co jsem si přivezla z Italie aneb pokračuji v minimalizaci domácnosti

Malinko opožděně, ale přece vkládám tento příspěvek.
Z každé dovolené si vždy něco přivezu.
Už pár let sbírám náprstky a tak si z každého místa, kam jedu  většinou nějaký přivezu nebo mi ho jako dárek přivezou ostatní.
V Itálii jsme letos byli na stejném místě jako loni, tak náprstek odpadl.
Měli tam spousty věcí, které by se dali koupit.
Přes prodej krásných osušek na pláži po deštníky konče.
V obchůdku na kolonádě byla spousta oblečení, hraček a suvenýrů.
Letos jsme toho moc nekupovali.
Z dovolené si děti přivezli každý 3 sešity - neb něco jim vždy koupíme.
Jsou krásné a děti je využijí ve škole či na psaní doma ( tedy cácorka, prcek ještě ne).
No a já si přivezla krásnou plechovou krabičku RIO mare - plnou malých konzerviček.
RIO mare mám ráda, chutná báječně a krabičku využiji na knoflíky.

Nic víc jsme nekoupili a tím pádem ani nepřivezli.
Snažím se netahat domů zbytečné krámy a mít minimalistickou domácnost.
Což se mi z části daří - u sebe a drahé polovičky.
Jen u dětí z hračkami je malinko potíž, ale i to pomalu řeším.
Nikdy jsem nebyla na zbytečně přeplácané poličky věcmi a byt plný nábytku.
V bytě mám věcí tak akorát, mám ráda vzdušné porostory a nepřecpané skříně a skříňky věcmi - což se mi daří.
Skříně nemám přecpané a nosíme vše co tam máme.
Líbí se mi minimalismus  a také preferuji pomalou modu (i kyž dříve jsem měla věcí více, ale to bylo někdy na střední škole a pak už né).
Takže zjištuji, že nosím věci, které jsem si koupila, když jsem chodila na střední školu (a že už je to docela dlouho).
Z tohoto důvodu jsem odolala nákupu oblečení na dovolené - i když některé věci se mi tam líbili.
Odolala jsem nákupu krásných osušek neb doma jich mám několik a osušky, které na pláži prodávali by mi bylo líto dávat do písku.

Odolala jsem  nákupu zlevněných věcí typu to by se mohlo někdy hodit. Známá neodolala a ovážela si věci z kategorie vše za 1euro.
Prostě se snažím život si užívat a né neustále přemýšlet kam dát věci, které jsem si koupila neb to byla výhodná koupě.

úterý 15. srpna 2017

Pletené ponožky aneb všechny barvy duhy (KCCO17)

Původně jsem chtěla dnes publikovat něco jiného, ale prostě toto má přednost.
Takže první vánoční ponožky mám hotové.
Začala jsem je plést na dovolené a dokončila minulý týden.



Jsou pletené mojí oblíbenou metodou na jedné kruhové jehlici od špičky.
Použila jsem jako obvykle Sportivo do Vlnapu (jinou ponožkovku vlastně ani nemám).
Barvička je č. 10068
No a letos jsem je malinko vytunila.
Mrkněte jak.


Vyrobila jsem si vlastní pásku na ponožky.
Loni jsem měla problém, která ponožka patří ke které neb jsem jich stejné barvy a podobné velikosti pletla více.
Letos jsem to vyřešila takto.
Páskou na ponožky.
Na zadní stranu si tužkou napíši (už mám napsáno) jméno, pro koho ponožky jsou.
A tím pádem už nic nespletu a obdarovaný bude koukat, jak krásně jsou zabalené.
 
Ještě musím uplést několik párů k tomu letošnímu Ježíšku.
Tak nějak se to u nás stává tradicí - Vánoční ponožky od Ježíška.


pondělí 14. srpna 2017

Víkendový

Už si nic nebudu plánovat na víkendy a dny, kdy jsou děti u babičky na prázdninách.
Mám nějaké plány, ale vše se zvrtne a z plánů sejde a mě to štve.
Už se mi to stalo na začátku prázdnin - místo úklidu domácnosti po práci jsem byla 3 dny na služební cestě v Německu.
Původní plán na tento víkend byl docela dobrý.
Děti byli na chalupě od středy, takže mi tam měli přijet v sobotu po o.
Babi měla s dětmi jet pro synovce na tábor.
Jenže děti nechtěli a tak jsem vyrazili už v pátek po práci.
Tak nic, alespoň budu o víkendu odpočívat a uděláme si malý výlet.
Jenže po příjezdu mě čekalo překvapení - malá přikulhala, že si odřela koleno na koloběžce.
No nic, to se stává.
Jenže stále to teklo a prosakovala.
Rozbalila jsem to a místo klasického odřeného kolene tam byla jak pak popsal chirurg - sečná rána.
No nic.
Tak jsem tam dala bepanten plus, zalepila a šlo se spát.
Ráno jsem si udělali výlet k Písku do kukuřičného bludiště.
Vřele doporučuji.
Byla to sranda.
Seznam bludišť najdete zde.

Ilustrační foto ze stránek
 

Pak jsem zajeli do Písku na oběd a objevili na nábřeží sochy z písku.
Letošní téma bylo Cipísek.
Sochy už byli poničené, ale i tak byli kouzelné (sochy byli vyrobené již v půlce května).




Den jsme si užili, ale večer už tolik né.
Po příjezdu na chalupu jsem večer vyfotila koleno a foto poslala mojí mamce. 
Stále to prosakovalo, tak jsem chtěla vědět co s tím mám dělat.
Ta se zhrozila a fotku přeposlala známé, která dělala léta na chirurgii.
Verdikt zněl okamžitě jeďte  na chirurgii.
Tak jsem jeli.
Na polikliniku, kam nás mamka poslala nikdo nebyl (pohotovost mají pouze do 19 hod a mi přijeli ve 21:30).
Vrátný nás poslal do nemocnice. 
Jenže tam ošetřovali děti až od 15 let a  to té mé cácorce ještě není.
No ale nakonec nás pan doktor vzal.
Malé koleno vyčistili - na šití už to stejně nebylo a zavázali, tedy spíše zalepili.
Každý den to máme přelepit a dát tam framykoin.
Takže na chalupu jsem už nejeli a jeli jsem domů.
Do postele jsem se dostali až po 23 hod.
Ráno jsem musela převléknout peřiny, neb mastička prosakovala a udělala fleky na prostěradle.
Já jsem ještě vyprala věci v ruce co nosím do práce a jeli jsem zpátky na chalupu.
Děti tam budou celý tento týden.
No a to jsem ještě koupila malou náplast, tak naštěstí švagrová ještě byla doma.
Takže jsme s chalupy jeli do lékárny, koupili nové větší náplasti a odvezli je švagrové.
To jsem cestou ještě zjistila, že jsme zapomněli na chalupě nechat ještě jednu sedačku do auta.
Takže švagrová nám tam ještě vezla druhou sedačku.
Prostě když se daří tak se daří.
Večer jsem doma uklidila, vyžehlila prádlo a vzala si látky a střihla.

Jsou krásné.
Co to bude prozradím až příště.

čtvrtek 10. srpna 2017

Dárek pro babičku

Jak už jsem v minulém příspěvku psala o prázdninovém maratonu narozenin a svátků, tak dnes bych Vám chtěla představit jeden dárek.
Je pro mou babičku.
Co člověk má dát člověku, kterému je přes 85 let a nic nechce.
Tedy když se jí člověk zeptá - babi co by jsi chtěla koupit, tak ona prostě řekne že nic.
No a tak jsem přemýšlela a nakonec jsem zvolila kombinaci - praktično, něco od jídla tedy spíše od pití a něco pro potěšení.

Ponožky jsem pletla na dovolené.
Jsou to poslední ponožky z této vlny.
Jsou pletené mojí oblíbenou technikou od špičky na jedné kruhové jehlici.

Vlna je Sportivo od Vlnapu - kupováno před lety v akci na háčkovaný přehoz přes postele.
Samozřejmě jsem toho koupila více a tak jsem ze zbytků napletla ponožky.
Tyto jsou doufám už poslední.

Dále tu máme kávu - z té měla babča radost neb doma jí už došla.

No a nakonec sklenička mušliček z dovolené.
Babča už se k moři nedostane a tak aby ho měla alespoň kousek doma.

Zjistila jsem, že takovéto dárky dávám čím dál častěji - pletené ponožky a něco k pití či zakousnutí.
Je to prostě od srdce a vyráběno s láskou.